Komentář utkání Lešany - Václavice 0:1

V neděli 4. 4. 2010 jsme sehráli mistrovské utkání III.A třídy fotbalu mužů na půdě Lešan.

Domácí měli po 14. kole pouhých 8 bodů, avšak v zimní přestávce posílili, což potvrdili minulý týden domácím vítězstvím nad poměrně silnou Bystřicí. My jsme do tohoto utkání získali bodů 17, proto bylo jednoznačným úkolem neprohrát, aby se nám soupeř v tabulce nepřiblížil. Příliš nám nenahrály sobotní výsledky 15. kola, neboť další konkurenti v boji o setrvání v soutěži, B - týmy Nespek a Chocerad, překvapivě zvítězili nad týmy ze špice tabulky Týncem "B", respektive Přestavlkami. Jedinou sobotní pozitivní zprávou tak pro nás bylo vítězství Bystřice nad Drachkovem, který tak zůstal na dvanácti bodech.

Na rozdíl od minulého zápasu chyběl zraněný Tomáš Čožík a pracující Venca Jíša, letos prvně se na nás naopak přijeli podívat Dan Burša, Zdeněk Novák, Jirka Kyncl a Roman Kříž. Tři posledně jmenovaní začali utkání na lavičce náhradníků, pouze Dan nastoupil v základní sestavě místo Tomáše Čožíka. Střelce jediné branky z minulého zápasu Ondru Stibůrka pak v základu nahradil Luděk Šindelář. Zbytek sestavy zůstal nezměněn, což se v průběhu utkání na naší hře pozitivně projevilo.

Začali jsme tedy v sestavě:

Od začátku zápasu jsme si udržovali mírnou územní převahu a soupeře jsme ke hře příliš nepouštěli. Naše převaha však bohužel nebyla zúročena nejen žádnou vstřelenou brankou, ale ani pořádnou šancí na její vstřelení. Naopak soupeř si sice vypracoval pouze jednu šanci, tato se však dala označit jako stoprocentní. Ze středu hřiště totiž dostal domácí útočník a kapitán Roman Vrkoslav míč do běhu, posunul si jej kolem vyběhnuvšího stopera Jardy Drazdíka a postupoval úplně sám na našeho brankáře (to se teda píše pěkně blbě, když jsem to já...:-)). Nicméně jsem proti němu vyběhnul, snížil mu tak úhel a když se pokusil o kličku, natáhl jsem nohu a balon mu ukopl. On s hurónským řevem hodil "tučňáka", čímž se snažil vymodlit penaltu, avšak rozhodčí mu to nespokl. Můžu s čistým svědomím říct, že mezi námi nedošlo ani k minimálnímu kontaktu, a tak proti tomu ani příliš neprotestoval a zřejmě i on se divil, že tento jeho herecký výkon nebyl oceněn žlutou kartou. Z našich hráčů byl nejnebezpečnější asi Dan, ale zřejmě se na něm podepsala dlouhá pauza bez fotbalu a přišlo mi, že se bál chodit do soubojů jeden na jednoho, což vždy bývala jeho doména. Poločas tak skončil 0:0 a bylo zřejmé, že tento zápas bude o jednou gólu.

Do druhé půle jsme nastoupili ve stejné sestavě, avšak hra se změnila. Minimálně prvních 25 minut totiž byly lepší Lešany. V šancích na vstřelení branky se to projevilo dvakrát sólovým únikem domácího pravého záložníka, kdy po našich hrubých chybách v obraně postupoval sám na branku. Naštěstí si balon pokaždé ukopl o kousek dál, než by potřeboval a já jsem s ním vždy po "rychlém" vyběhnutí podstopil souboj na hranici velkého vápna. Poprvé byl u míče o trochu dřív, ale měl to již na dlouhou nohu a bránu o hodně minul, podruhé jsem tam byl dřív já a on do mně zajel, za což byl odměněn žlutou kartou. V naší sestavě během druhého poločasu nahradil asi v 65. minutě Ondra Stibůrek v útoku Luďka a asi v 75. minutě na levé záloze Zdeněk Novák Jirku Chobotského. Nutno také dodat, že druhá půle měla větší náboj, souboje se přiostřily, čemuž pomohl několika spornými rozhodnutími nepřesný hlavní rozhodčí. V průběhu druhé půle jsme se herně opět zvedli. Na domácích hráčích byla stále více znát únava a my jsme pomalu ale jistě převzali otěže zápasu. Gól visel na vlásku po několika závarech v pokutovém území domácích, ale míč jsme do branky nedotlačili. Dan pak postupoval asi 5 minut před koncem sám na domácího brankáře, udělal mu kličku a tento ho skluzem sestřelil. K překvapení všech však píšťalka zústala němá a utkání směřovalo k bezbrankové remíze. V první minutě nastavení se však situace opakovala. Dan, který se herně ve druhé půli znatelně zlepšil, při sólovém úniku přehodil vyběhnuvšího brankáře, který jej opět v pokutovém území sestřelil a rozhodčí si už nemohl dovolit další úlet, i když se mu očividně pískat nechtělo. Nařízenou penaltu pak s přehledem proměnil tradiční exekutor Pepa Kříž, který tak stylově oslavil svůj 1000. zápas v dresu Václavic a zároveň svůj 300. penaltový gól v témže dresu. Hosté se již na žádnou odpověď nezmohli a důležité tři body jsme si tak odvezli domů.

Pokud se týká předvedené hry, na naše poměry šlo o nadprůměrný výkon. Bylo vidět, že sestava byla téměř totožná s minulým zápasem, což nebývá zvykem a na naši hře se to pozitivně projevilo. Ze stálého kádru jsme letos ještě neviděli Lukáše Doležala a Jendu Páryse, které bych chtěl tímto poprosit, aby se nám v kabině, pakliže někdy dorazí, raději na úvod představili, abychom si je nespletli s hráči soupeře, popř. s novými posilami :-). Lešany doplatily na slabou hru zálohy, nad jejímž matným výkonem čnělo jejich velmi dobré útočné duo R. Vrkoslav - Wittner, které však bylo příliš osamoceno. Za slušnou obranou pak příliš jistě nepůsobil domácí brankář, který také rozhodl dvěma penaltovými zákroky v závěru, kdy ten druhý byl potrestaný a rozhodl o osudu utkání. Musím také poděkovat našim fanouškům, kteří dorazili v nebývale velkém počtu a po většinu zápasu byli slyšet více než ti domácí.

V tabulce jsme čtvrtou výhrou v řadě přeskočili Ostředek a Miličín a dostali se tak již na osmou příčku. Na poslední sestupovou 12. příčku máme náskok již 8 bodů. V příštím kole však v sobotu 10. 4. 2010 od 16.30 hodin hostíme Soběhrdy, které jsou na druhé příčce, pouhý bod za vedoucími Přestavlkami.

P.S. Pepovu statistiku berte s nadhledem, šlo samozřejmě o lehkou nadsázku...

Výsledky 15. kola:

Tabulka po  15. kole:

Mális