Dne 10. 4. 2010 jsme hostili v utkání 16. kola III.A třídy ve fotbale mužstvo Soběhrd.

Hosté měli před utkáním 33 bodů a byli tak pouhý bod za vedoucími Přestavlky. K nám přijeli v dobré pohodě, neboť v prvním jarním kole vyhráli 4:1 v Ostředku, v minulém kole pak smetli doma Zaječice 4:0. My jsme však také dvakrát vyhráli, odskočili jsme od pásma sestupu a mohli jsme si tedy utkání s týmem z čela tabulky vklidu užít.

Na zápas se nás dostavilo 14. Z obvyklé sestavy chyběli Jirka Chobotský a Tomáš Čožík. Poprvé na jaře si zahrál brankář B - týmu Jirka "Vokurka" Kyncl, který nastoupil v útoku. Na lavičku náhradníků se usadili Roman Kříž, Fanda Hašek a Ondra Stibůrek, který si po vydatném sobotním obídku v klidu pochrupkával u televize na gauči a nestihl přijet včas, čímž přišel o téměř jistou základní sestavu.

Začali jsme tedy v sestavě:

Burša D., Kyncl J.
Šindelář L., Jíša M., Havelka M., Mikš J.
Vilím M., Kříž J., Hruška P.
Drazdík J.
Málek J.

Na začátku zápasu jsme ještě asi byli myšlenkami v kabině a soupeř se do nás pěkně zakousl. Výsledkem byly asi tři závary v našem pokutovém území, které jsme se štěstím odvrátili. Při čtvrtém se pak míč odrazil přímo proti noze hostujícího hráče a ten jej bez rozpaků napálil přízemní střelou přesně k pravé tyči. Domácí brankář se natahoval marně - 0:1. To běžela asi 4. minuta a kdekoho asi v tu chvíli napadlo, že by z toho mohl být pěkný příděl. Na to však nehleděl Pepa Kříž. Při ojedinělém útoku asi v 8. minutě jsme získali přímý kop ve vzdálenosti asi 20 metrů od branky. Prodloužili jsme zeď, aby hostující brankář nic neviděl a Pepa poslal přesný oblouček na zadní tyč. Hostující brankář si udělal krok k tyči bližší a pak už neměl nárok - balon ťukl o břevno a zapadl do bránky. Krásný gól a bylo vyrovnáno. Tím jsme hosty asi řádně zaskočili, neboť hra se poté vyrovnala. Chvílemi jsme byli dokonce lepším týmem, čemuž notně přispíval silný vítr, který foukal od naší branky k soupeřově. Vyloženou šanci jsme si však nevypracovali. Nejblíže ke gólu jsme měli při dvou závarech po standartních situacích, kdy míč poskakoval mezi malým vápnem a penaltou, ani přes opakované pokusy jsme jej však hradbou těl neprotlačili. Soupeř si vypracoval šanci jednu, zato však stoprocentní. Po sérii našich chyb na levé straně se soupeř dostal k centru. Míč našel na malém vápně trestuhodně neobsazeného nejlepšího střelce hostů Jakuba Bártíka (13 gólů). Ten zamířil hlavou do protipohybu domácího brankáře, ten však čaroval. Poločas tak skončil 1:1, což bylo vzhledem k předvedené hře odpovídající.

Do druhé půle jsme vyběhli v totožné sestavě. Jedinou, avšak podstatnou změnou, byl směr větru, který nám již nefoukal do zad, ale museli jsme hrát proti němu, s čímž jsme si za celý druhý poločas nemohli poradit. Soupeř začal jako v první půli zostra a hned asi po dvou minutách vyslal hostující hráč z dálky pumelici. K našemu štěstí šla však sice pod břevno, ale doprostřed branky, kde stál domácí brankář. Obraz hry ve druhé půli pak byl téměř totožný. Postupný útok soupeře, dobrý obraný zákrok naší obrany a dlouhý nákop. Postupný útok soupeře, špatné zakončení, dlouhý odkop. A tak pořád dokola. Naši hru nerozhýbala ani dvě střídání, kdy asi v 60. minutě nahradil Ondra Stibůrek Jirku Kyncla a asi v 80. minutě Roman Kříž Luďka Šindeláře. Do útoku jsme se přes dobře hrajícího soupeře téměř nedostali, soupeř si ale také pořádnou šanci nevytvořil. Vyjímkou byla další prudká rána z dálky, která však naštěstí mířila doprostřed naší branky. Utkání tak skončilo remízou 1:1, za kterou jsme byli vzhledem k průběhu utkání rádi. Pro hosty to byla nečekaná ztráta, neboť vedoucí Přestavlčtí vyhráli a odskočili jim tak na 3 body.

V dalším veledůležitém zápase o záchranu nastoupily Lešany v Drachkově. Utkání nabídlo nevídaný výsledek 6:9. Vzhledem k tomu, že poločas byl 1:3, druhá půle skončila 5:6! Ukázalo se tak, že Lešany budou na jaře opravdu silné a naše výhra z minulého kola tak byla velmi důležitá.

V příštím kole hrajeme v sobotu 17. 4. 2010 od 17.00 hodin právě do Drachkova, tedy týmu, který je na posledním sestupovém místě a na který máme náskok 9 bodů. Jakýkoli bodový zisk by nás tak výrazně přiblížil záchraně.

Tak teď koukám, že Nespeky "B" v neděli vyhráli na půdě třetího Mezna a přeskočily o bod Drachkov, což znamená, že náskok na poslední sestupující tým je v současné době 8 bodů. O to důležitější bude bodovat, nejlépe pak vyhrá, v sobotu v Drachkově.

18. 5. 2010 - komentáře trenéra Soběhrd

Dnes jsem našel na stránkách Soběhrdkého fotbalu komentář trenéra Soběhrd Pavla Bartíka k tomuto zápasu, tak posuďte sami, já to nechám bez komentáře:

Je těžké najít hřiště a soupeře, který nám v naší soutěži méně sedí, než Václavice. Každý zápas tam je vždy těžký a kdo si vlastně pamatuje, kdy jsme tam naposledy vyhráli… V poslední době je to o to zajímavější, že je na tento zápas nasazován stále stejný rozhodčí. Inu náhoda a neštěstí nechodí po horách… A kdo si myslí něco jiného, ten se jistě mýlí…

Do utkání jsme vstupovali s celkem jasným úmyslem být aktivní a brát tím domácímu mužstvu vítr z plachet. Vstup do zápasu nám vyšel a už po několika minutách jsme se ujali vedení díky střele z dálky Martina Jonszty. Bohužel hned po několika dalších minutách soupeř vyrovnal z podivného, ale dobře kopnutého přímého volného kopu a začínalo se znovu. Potom už byl obraz hry setrvale stejný až do konce utkání. My jsme útočili do husté obrany a domácí nakopávali balony dopředu na své útočníky. Naše obrana fungovala naštěstí dobře a soupeře jsme v podstatě do žádné šance nepustili. Bohužel i našim akcím chybělo tu kousek štěstí, tu víc klidu a důrazu v koncovce a proti houževnatému soupeři a dvojici rozhodčích:-) jsme se už prosadit nedokázali.

Myslím, že utkání si další komentář nezaslouží. Kdo byl na místě a viděl, tak pochopí.

Jen bych rád chtěl kluky pochválit za to, že udrželi nervy na uzdě a celý zápas odehráli disciplinovaně a v klidu. Že to stálo nemálo přemáhání a nervů je jasné. Život není jen fotbal, i když některá individua si v něm své životní komplexy mohou léčit:-)

No a ještě jsem si dal tu práci a našel starší komentář z loňského jara, kdy jsme remizovali doma 3:3. Jak vidno, jsme opravdoví oblíbenci trenéra Soběhrd. Jinak opět bez komentáře...:

Václavice-FK Soběhrdy 3:3 (13.6.2009)

Do Václavic tradičně nejezdíme příliš rádi. Nevyhovuje nám ani zdejší hřiště ani styl fotbalu, který vyznávají domácí. Letos byla situace o to zajímavější, že soupeř je stále ohrožen sestupem, takže potřeboval bodovat.

V prvním poločase, který jsme hráli „z kopce dolů“ se nám příliš nedařilo splnit předsevzetí, se kterými jsme do utkání vstupovali. Byli jsme málo důrazní a nechávali jsme domácím zbytečně hodně prostoru. V útočné fázi jsme málo využívali křídelní prostory a špatně kombinovali. V soupeřově vápně nám chyběla bojovnost a tah na bránu. Prosadili jsme se pouze dvakrát z podobných akcí, kdy utekl domácí obraně Jakub Bartík a prosadil se přesto, že na něm doslova a dopísmene viseli dva obránci.

Ve druhém poločase „proti kopci“ jsme lépe kombinovali a šli jsme do vedení 3:2, když Dušan Heidler prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Na vítězství to ale bohužel nestačilo. Domácí se tlačili dlouhými balony do našeho vápna a měli navíc v zádech rozhodčího Konvičku, který jim celkem nepokrytě připískával a otáčel všechny souboje v jejich prospěch. Nakonec jsme dostali gól z přímého volného kopu a pan rozhodčí i domácí zřejmě byli spokojeni. Na výkon rozhodčího se v žádném případě nevymlouváme, protože mužstva této úrovně musíme porážet a navíc už v této situaci hrajeme jen pro zábavu a body nepotřebujeme. Můžeme se tomu naštěstí zasmát a litovat mužstev, kterým v této fázi soutěže o něco jde.

Výsledky 16. kola

Tabulka po 16. kole

Mális