Otevření honební sezóny 2011

V prvním letošním honě pořádaném Mysliveckým Sdružením Václavice nebyla o střelbu nouze.

Opět po roce jsem dostal šanci se účastnit honu s místními myslivci v honitbě obce Václavice. Na první hon se všichni pořádně těšili a přijeli hosté až z Plzně. Honu se účastnilo okolo 40 lovců a honců.

Po úvodní snídani již tradičně v Obecním Domě se přátelé myslivosti přesunuli na náves, kde byli hosté ještě jednou oficiálně uvítáni předsedou Khekem a poučeni místním hospodářem Krejčím o způsobu lovu, a lovených druzích zvěře.

V sobotním složení převažovalo rozhodnutí účastnit se tlaku a udělat si tak příjemnou procházku za relativně teplého podzimního počasí, po sedmi dnech mrazivé inverze.

První leč se stala prakticky první historickou. Hon začal na Vlčáku v hořčičném poli a tlak směřoval k západu. Předstup stál o kilometr dál na polní spojnici Václavic a Úročnice. Bohužel v této leči byl porost dost vysoký, a tak nebylo úplně jednoduché uhlídat ještě mladé nedocvičené ohaře v požadovaném sektoru. Díky tomu se bažanti často zvedali daleko před střelci a stíhali proti očekávání unikat na opačnou stranu. Přesto se podařilo několik kusů střelit.

Po té následovaly další 2 tradiční leče severně od Václavic s průměrným úspěchem a pak přesun přes obec pod kravín. Do této chvíle bylo střeleno okolo 50 bažantů.

Místní mladší členové ještě obohatili očekávanou leč o desítky bažantíků, kteří sídlí ve strouze podél obydlené části na dílečku.

Kdo byl ve 4. leči v tlaku, a rád střílí, tak rozhodně nezahálel. Bažantů vzlétalo více, než byli schopni střelci obsloužit broky ze svých kozlic a dvojek. Díky tomu se také podařilo nafotit to, co je asi častěji vídáno na Konopišti.

4. leč byla pravděpodobně jedna z nejlepších a už se pomalu rozhodovalo o králi honu. Po té byl čas toto téma rozebrat u výborného pečeného bůčku, který se podával v tradiční mobilní kuchyni za teletníkem .

Dále se přesunuli honci a střelci v tlaku na Hůrka a postupně nadháněli vysoké bažanty nad předstupivší střelce, kteří tentokrát opět nestíhali ani nabíjet. Některým dokonce došly patrony. Úspěšnost střelby byla však kolem 90% a tak bylo naprosto jasné, že na výřadu nebude prázdno. Z lesa se opakovaně podařilo vyhnat několik kusů srnčí zvěře, která  probíhala mezi nastoupenými střelci. (Ta srna na fotce se prosmekla kolem jednoho z nich jediný metr)

Závěrečná leč podél potůčku od Černíkovic byla už jen kosmetická, a měla za výsledek, že myslivcům vytrávilo, a mohli se pomalu těšit na další občerstvení. Žádné větší množství bažantů se již nepodařilo střelit.

Na závěrečný nástup se dostavili trubači, a mohli zahrát na poctu padlé zvěři. Hospodář a předseda poděkovali účastníkům za zdařilý a klidný průběh honu, a vyhlásili krále honu, jímž se stal překvapený pan Soudný.

Samozřejmě následovala večeře tzv. poslední leč v Obecním domě, takže k vzájemnému rozloučení účastníků honu docházelo až tam.

Jeden z hostů nám pak, do nevím kolika hodin, pěl myslivecké písně v doprovodu vlastního akordeónu. Díky.

Schultz